Historie lesnického školství na Křivoklátsku
Střední lesnická škola a Střední odborné učiliště leží v centrální části CHKO Křivoklátsko. Příroda, lesy, mýtiny, louky, skalní útvary a řeka Berounka – vše je poskládáno do sebe jako v nádherné pestrobarevné mozaice.
Nevšední bohatství fauny a flóry dávají této krajině punc jedinečnosti a patří k tomu nejlepšímu a nejzachovalejšímu, co lze vidět ve střední Evropě. Pro své přírodní bohatství se Křivoklátsko stalo celosvětově významnou biosférickou rezervací UNESCO.
Atmosféru kraje nejlépe vystihl spisovatel Ota Pavel v knize Smrt krásných srnců:
Areál školy v srdci Křivoklátska
Školní pozemky se nachází přibližně 370 m n. m. v křivoklátské místní části Písky, což je samota asi 2,5 km za obcí na křižovatce silnic na Lány a Zbečno. Škola je obklopena hlubokými křivoklátskými lesy, které nabízí ideální podmínky pro výuku lesnických i odborných oborů.
Uprostřed pozemku stojí dvě hlavní budovy s učebnami, domovem mládeže, jídelnou a ředitelstvím. V jižní a západní části jsou situovány tělocvična, truhlárna, dílny a biologicko-chemická laboratoř. V severní části se nachází ubytovací kapacity, bazén, včelín, lesnický skleník i zvěřinec. Největší plochu zabírají školní hřiště a arboretum.
Historický vývoj
S myšlenkou zřídit na Křivoklátě lesnickou školu přišel v první polovině 19. století fürstenbergský lesmistr Ing. Jan Bedřich Gintl. Kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu v roce 1838 schválil učební osnovy a daroval pozemky na Amalíně.
Škola fungovala do revolučního roku 1848 a vychovala desítky odborníků pro panskou správu lesů.
V roce 1950 byla postavena nová školní budova na Pískách u staré fořtovny. Od roku 1951 zde krátce působila Základní odborná škola lesnická pod vedením ředitele a malíře Bohumila Kulveita. Areál byl následně využíván pro školení a kurzy lesních zaměstnanců.
Od září 1961 byla výuka trvale obnovena. Pod vedením dlouholetého ředitele Drahomíra Moravce vyrostl v lesích moderní školní areál – přibylo arboretum (1965), školní hřiště, montované domky pro zaměstnance, nové dílny (1983) a internát (1984).
Po roce 1989 (za vedení ředitele Ing. Vratislava Dlohoše) škola reagovala na nové potřeby trhu. K tradičnímu lesnictví přibyly obory Truhlář, Opravář lesnických strojů a později maturitní obory Lesnictví a Veterinářství.
Vznikla nová truhlárna, vyhřívaný bazén, tělocvična (2012) a moderní biologicko-chemická laboratoř s včelínem a skleníkem (2014).
Vývoj názvu školy
- 1951–1952: Základní odborná škola lesnická Píska
- 1961–1963: Lesnická učňovská škola Píska u Křivoklátu
- 1963–1976: Lesní odborné učiliště Píska
- 1976–2010: Střední odborné učiliště lesnické Křivoklát
- Od roku 2010: Střední lesnická škola a Střední odborné učiliště Křivoklát
Přehled ředitelů školy
- Bohumil Kulveit (1951–1952)
- Drahomír Moravec (1961–1985)
- Ing. Josef Pubal (1985)
- Klement Rejšek (1985–1988)
- Ing. Vratislav Dlohoš (1988–2022)
- Mgr. Alexandra Lochová, MBA (od roku 2022)
Současné vyučované obory
Maturitní obory (4leté)
- Lesnictví (41-46-M/01): Tradiční obor zaměřený na pěstování a ochranu lesa, těžbu a myslivost. Praxe probíhá u Lesů ČR a Lesní správy Lány Kanceláře prezidenta republiky.
- Veterinářství (43-41-M/01): Vzdělávání v oblasti péče o zvířata a živočišné výroby s praxí na ŠZP Lány (ČZU), statku v Požárech či v ZOO Plzeň.
Učební obory (3leté)
- Lesní mechanizátor (41-56-H/01)
- Opravář lesnických strojů (41-55-H/01)
- Truhlář (33-56-E/01)